Zámek Dětenice
Barokní zámek Dětenice je ideálním místem nejen pro výlet či návštěvu, ale také pro slavnostní či firemní příležitosti. Dle přání vám zajistíme svatební obřad včetně hostiny, jakékoliv firemní akce (meetingy, školení, prezentace, bankety aj.) či narezeninové oslavy, garden party, koncerty, plesy, divadelní představení atd.
Součástí zámku je nádherný 4 ha Zámecký park.
HISTORIE
Podle pověsti vznikly Dětenice v místě, kde kníže Oldřich v polovině 11. století při projížďce krajem nalezl dva opuštěné chlapce, kterých se mu zželelo. Ujal se jich a zanechal s nimi několik svých lidí, aby je chránili a vychovali. Podle nalezených dětí byla zdejší osada nazvána Dětenice.
Beneš z Valdštejna a Dětenic (1269-1318) přebudoval původní dřevěnou tvrz na gotickou kamennou. V zámku jsou dodnes patrné zbytky zámecké věže a ranně gotické sklepy. Beneš Bílý podle pověsti sedával Na Viničkách pod kamenitou skalkou, kde tajně čítával husitské knihy, neboť jeho žena byla katolička. Kameny z této skalky byly v 19. století vylámány a převezeny do zámeckého parku.
V roce 1503 panství koupili páni Křinečtí. Posledním z rodu "Ronovců" čili Křineckých byl Jiří Křinecký, který nechal postavit na zámku věž s hodinami a gotickou tvrz přestavěl na renesanční. Jiří Křinecký se účastnil povstání proti Ferdinandu II. Za tuto vlastizradu mu po bitvě na Bílé hoře bylo jeho jmění zabaveno a prodáno v dražbě Albrechtu z Valdštejna. Jiří Křinecký propadl hrdlem a měl být popraven na Staroměstském náměstí mezi 27 českými pány. Podařilo se mu ale utéci do Saska, celé své jmění nechal zakopat v tajných chodbách sklepení zámku a doufal, že pro toto bohatství se jednou vrátí. Dosud tento poklad nikdo neobjevil.
Po smrti Albrechta z Valdštejna (1634) získal panství jeho synovec Adam z Valdštejna. Adamův vnuk Oktavián (1670-1717) nechal vystavět morovou sochu sv. Salvatora (1713), sochu pany Marie u Suchánků a sochu Barbory v zámeckém parku. Jeho zásluhou vznikla v Dětenicích na návsi socha Jana Nepomuckého a byla postavena zámecká kaple. Oktavián z Valdštejna nechal v roce 1673 vystavět v Dětenicích školu.
Z dalších majitelů panství stojí za zmínku hrabě Jan Clamm-Gallas (1760), který dal vykácet značné množství lesů, postavil Nový dvůr a zámek nechal přestavět v pozdně barokním slohu do dnešní podoby. Na návrší k Osenicím dal vysázet vinice (dnes Na Viničkách). Jeho syn Karel nechal Na Viničkách vystavět lázně pro svou nemocnou paní, která však, přestože ji každé ráno do koupele vyprovázel, zemřela a zanechala mu tříletou dcerku. Hrabě si vzal život a poručník malé Aloisie panství prodal.
Nový majitel Baron Wimmer (1790-1808) zřídil u hasinského rybníka pilu (dnes Pilský rybník). Další majitel Filip Wessenberk (1808-1866) zrušil většinu zdejších rybníků a tím zbavil krajinu zimnice. V roce 1820 opravil zámek do dnešní podoby, obnovil zámeckou kapli a založil dvůr Filipíen. Mladý Filip byl velký cestovatel. Ze svých cest přivezl opičku a malého černouška Táhu, který byl v osenickém kostele pokřtěn na jméno Jindřich a po návratu do své vlasti se stal ředitelem dívčí školy v Káhiře. Po smrti Filipa Wessenberka připadlo panství řádu Maltézských rytířů (1867), jehož byl členem.
Za řádu Maltézských rytířů (1866-1903) byla v Osenicích založena cihelna (1900), otevřena železniční dráha z Bakova do Kopidlna (1882), opraven pivovar, postavena kaple na návsi (1876) a v Dětenicích vyrostla nová škola na místě vyhořelé vinopalny (1876). Dále byl rozšířen zámecký park, kde k rokokovým soškám přibyly další spolu se zámeckou kašnou (dílem Fr. Rouse) a k zámku byly přistavěny terasy.
Roku 1903 koupili Dětenice bratři Blochové, kteří přestavěli dvory, zřídili polní dráhu a obec nechali elektrifikovat. Posledním majitelem panství v letech 1926 – 1945 byl Ing. Emanuel Řehák, který zval obyvatele Dětenic na zámek při dožínkových a jiných slavnostech. V roce 1948 byl Řehákův majetek zestátněn. V budově zámku byla nejprve zřízena učňovská zahradnická škola a od roku 1959 pa
k internátní zvláštní škola. Roku 1991 byla zvláštní škola zrušena a přemístěna, zámek byl prázdný a pomalu chátral v majetku okresního úřadu Jičín.
V roce 1998 zámek od státu koupil pan Pavel Ondráček, který po dva roky prováděl rozsáhlou a šetrnou rekonstrukci. V roce 2000 byl zámek znovu zpřístupněn veřejnosti.
